LOBBING V MÉDIÍCH
PROČ, KDO, JAK A ZA JAKOU CENU

Pod tímto názvem se 15. dubna konala v pražském Centru Mariapoli 16. konference Člověk a media. Konferenci uspořádalo Hnuti fokoláre ve spolupraci s Nadačním fondem Josefa Luxe, Konrad Adenauer-Stiftung, Pontes o. s. a mezinárodním projektem NetOne.

První letošní konference byla mimořádná tím, že se v rámci jejího programu konalo prvni předani ceny Nadačního fondu Josefa Luxe za eticky významný mediální počin roku 2009. Z rukou Věry Luxové přebrali cenu autoři publicistického cyklu České televize Historie.cs.

„Lobbing je legitimní nastroj,“ řekl v úvodu konference Hubert Gehring, ředitel českého Konrad Adenauer-Stiftung. Problem je, že je v Česku „příliš ukvapeně“ spojován s korupci.

Třemi přednášejícími, kteří se věnovali tomuto tématu, byli Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd, Rudolf Hermann z Neue Zurcher Zeitung a Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt.

„Za první republiky neexistovala možnost přeběhlíků, poslanci a senátoři byli odpovědni straně, za kterou byli zvoleni,“ uvedl Jaroslav Šebek. Na české scéně bývalo vice než 30 stran, pro vstup do parlamentu neexistovala 5% klausule, utvářely se koalice i „utajené a netransparentní dohody“. Historické souvislosti nebyly nijak idylické, republiku provázely národnostní a sociální problémy. Na rozdíl od současnosti však měla každá politická strana své vydavatelství, takže bylo transparentní, o či názory jde. Do politické situace zasahoval také Hrad a ti, kdo měli blízko k Masarykovi, později, v menši míře, k Edvardu Benešovi. Nešlo vždy jen o oficiální linii prezidentské kanceláře, která se prosazovala; Hradu pomáhali také někteří vytipovaní novináři. Později docházelo k jakési vzájemné výměně informaci – v teto souvislosti uvedl Jaroslav Šebek Pátečníky (mezi nimi Karla Čapka). Zajímavá byla také jeho zmínka o článcích, které pod různými pseudonymy psal sám Masaryk. Jak ale řekl, cílem Hradu byla především „podpora pluralitní demokracie a všeobecných hodnot“.

Ani tato doba se nevyhýbala rozepřím novinářů s politiky, byly též zveřejňovány různé kompromitující materiály, odehrávaly se střety protichůdných politických postojů (například ohledně španělské občanské války, Durych proti Čapkovi). Při vládní krizi v roce 1929 se střetla snaha po mírně obměně vlády s prosazováním předčasných voleb, kdy výhra druhé alternativy (zájem Masaryka i ČSL) měla podle Jaroslava Šebka zajímavý dopad: důsledkem bylo vytvořeni široké vládní koalice spolu s konsenzem pravice a levice, což u nás, na rozdíl od jiných zemi, přispělo k udrženi demokracie.

Rudolf Hermann zmínil ve vztahu k politickému děni a politikům hostitelské země svoji odlišnou pozici, kterou má jako zahraniční dopisovatel. Díky tomu, jak řekl, pociťuje zájem politiků jen výjimečně. „Lobbing“ podle jeho zkušenosti „není černobílá záležitost“, ale „je to neustálé zvažovaní“, v němž nakonec rozhoduje „vlastni svědomí“. „Větší nebezpečí“, které ohrožuje nezávislost medii, souvisí podle něj s nárůstem různých PR agentur a instituci zabývajících se mediální prací, „které líčí realitu, jak se jim to hodí“. Jde o situaci, kdy instituce, politické subjekty, firmy apod., na rozdíl od medii s klesajícími příjmy či klesajícím personálním obsazením, mají mnohem větší profesionální možnosti. Jak řekl, není výjimečné, že jimi připravené články novináři převezmou a podepíší svým jménem.

Erik Tabery v ohlednutí za devadesátými lety mimo jiné připomněl tehdejší roli medií, jejich „nekritickou podporu“ společenských změn, transformace průmyslu, podnikání. Milníkem se podle něj stal rok 1997, kdy padla vláda a vyšlo najevo propojeni politické strany, některých medií a novinářů s byznysem. V letech opoziční smlouvy media začala chápat smysl odhalování negativních jevů. Další profesionalizace medii ale probíhala současně s profesionalizaci lobbingu a později se „media posouvala k bulvarizaci“. Za negativní označil to, že „lobbing není regulován“ a že „někteří lobbisté jsou dokonce asistenty senátorů a poslanců“. Spornou otázkou je pro něj i svázanost medii s reklamou a inzerci.

Media, jak vyplynulo z příspěvků, které zde zazněly, jsou v prve řadě závislá na kvalitě novinářů – od ni se odvíjí vztah k případnému lobbingu.

Anna Černá