Článek z časopisu Nové město „Člověk a média“ ve Vinoři potřetí Za účasti čtyř desítek zájemců proběhla na půdě Centra Mariapoli v Praze-Vinoři třetí konference „Člověk a média“, pořádaná Hnutím fokoláre a občanským sdružením Pontes (za podpory Nadačního fondu Josefa Luxe), jehož moderování se ujala Lenka Svobodová, která v současné době působí v Katolickém týdeníku. Hlavním mottem tohoto setkání se stalo velmi aktuální téma „Etika a regulace médií“. V úvodu vystoupil s hlavním referátem Josef Musil, který působil osm let (do letošního května) ve funkci člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Hlavním tématem jeho vystoupení byla problematika regulace v médiích. V úvodu zdůraznil rozdíl mezi regulací a řízením. Regulace nemá na rozdíl od řízení, které je typické pro společnost s autoritativním politickým systémem, přímo ovlivňovat práci médií, ale pouze klást mantinely. K velkým problémům, s nimiž se musí vyrovnávat regulační úřady, pak patří rostoucí povrchnost a negativismus médií, ale i účelové manipulace a dezinterpretace různých událostí. Velkou pozornost je podle názoru J. Musila potřeba věnovat i zkoumání vlivu médií na děti a na mládež. Největší riziko přitom představují - zejména z hlediska širokého vlivu - elektronická média a konkrétně erotické pořady, scény plné násilí, ale například i vysílání podprahové reklamy (v našich podmínkách se o ni před několika lety pokoušela komerční televize). V referátu však vedle negativního vymezení - tedy snahy eliminovat určité typy pořadů - zmínil i příklady pozitivní regulace, tedy zavedení povinnosti vysílat sdělení, které je v zájmu celé společnosti. Upozornil také na nutnost kontrolního mechanismu i v rámci výběru regulačních úřadů (tato skutečnost souvisí se snahami o uplatnění politického vlivu na mediální scéně). Poté následovaly koreferáty. Jako první vystoupila Daniela Brůhová se svou zkušeností z práce v Českém rozhlasu. Dotkla se přitom i problému postupující bulvarizace veřejnoprávních mediálních institucí, která se projevuje důrazem na zábavnou funkci médií a také určitou povrchností přinášených informací. Zmínila se při tom také o svých konkrétních postřezích z přípravy reportáže z návštěvy papeže Jana Pavla II. na Slovensku letos v září. V centru pozornosti většiny sdělovacích prostředků byl totiž zejména zdravotní stav Svatého otce a nikoli hlubší reflexe jeho duchovního poselství. Podotkla, že hlavním kritériem uváděných pořadů se stává nikoli jejich kvalita, ale výše sledovanosti. Otázce etických principů při zpracování televizního dokumentu se zabývala televizní a filmová režisérka Kristina Vlachová. Ve své tvorbě prezentuje zejména problémy, které souvisejí s vyrovnáním se české společnosti s nedávnou, především komunistickou minulostí. V rámci etické dimenze své práce hovořila konkrétně o použití „skryté kamery“ při natáčení pořadů s takto citlivým tématem. Svůj příspěvek zpestřila i ukázkami ze svých pořadů, které byly věnovány zejména známým kauzám průběhu soudního procesu s vyšetřovatelem StB z doby 50. let Jaroslavem Danielem a snahy o vyšetření činnosti dalšího příslušníka komunistické bezpečnosti Aloise Grebeníčka. V závěru setkání pak vystoupila Michaela Korcová z internetové redakce Tiscali, která se zabývala specifickou charakteristickou internetového zpravodajství a připomněla rovněž úzkou propojenost mezi poskytovanými informacemi a obchodními zájmy. Bohatá diskuse, která se rozvinula po každém příspěvku, se týkala širokého spektra otázek. Během ní se účastníci snažili najít kupříkladu i odpověď na otázku, do jaké míry mají média plnit evangelizační funkci či zda je nutné mít ve veřejnoprávních médiích náboženskou redakci. Hovořilo se také o složitém problému definice „veřejnoprávnosti“ médií, jejich odlišnosti od médií, fungujících na komerčních principech, ale také o způsobech výběru informací a hledání měřítek jejich kvality a současně o snaze čelit bulvárnímu podání. V debatě také v řadě příspěvků zazněla důležitost mediální výchovy, zvláště ve vztahu k mladé generaci, ale také konkrétní zkušenosti se snahou „jít proti proudu“ v mediální práci. V průběhu plodného dialogu se objevila celá řada nových podnětů, proto se již můžeme těšit na další setkání. Jaroslav Šebek © Člověk a média - Hnutí Fokoláre v ČR
|